23.12.2010 Přeji všem známým a přátelům veselé Vánoce a mnoho úspěchů v roce 2011.
18.11.2010
Aron má dneska 6 měsíců, více na jeho stránkách. Přidány fotky z NVP Brno. Sice pozdě, ale přece. Můžete se podívat ZDE. U každé fotky je dole popis (jméno psa, rodiče a výsledek).
18.9.2010
Aron má dnes 4 měsíce. Už je velký jako Betyna a mění se mu zuby. Nafotila jsem řadu krásných fotek, k nahlédnutí ZDE.
16.9.2010
Vytvořila jsem nové album Potomci naší Inky, kde jsou fotky našich štěňat. Fotky mi poslali jejich majitelé. Já jim za to moc děkuji a jsem ráda, že všichni tak krásně rostou.
Přidány fotky Arona a Inky ze začátku září. Můžete se na ně podívat ZDE.
22.8.2010
Aron má nové vlastní stránky
www.greatpyrenees-aron.estranky.cz
Budu tam dávat hlavně fotky, ať to není roztahané po rajčeti, tady...snad se vám budou líbit. A konečně se mi líbí vzhled i těchto stránek, tak snad už to měnit nebudu.
Aron velmi rychle roste. Přestává být malým štěňátkem a už začíná růst i do výšky (dohání naši retrívřici Betynu). Byla se na něj podívat jeho chovatelka (paní P. Karmazinová) s rodinou a moc se jí líbí :-).
6.8.2010
Poslední měsíc byl docela hektický, takže vůbec nebyl čas na doplnění novinek, kterých je hned několik:
Nejdřív informace pro ty, kteří mi stále píší na štěňátka - všechna už jsou v nových rodinách a další neplánujeme, protože Inka i já máme pouze jedny nervy a k tomu je odchov časově velmi náročný, takže než abychom se jim nemohli věnovat maximálně, tak je raději mít nebudeme.
Máme nový přírůstek v podobě pejska z CHS Z Vajlovny! Jmenuje se Aron a kdyby mi někdo ještě před měsícem řekl, že budeme mít dalšího psa, asi bych si klepala na čelo. Pak ale doma zůstal jen Arthur a i ten nakonec odešel, tak jsem si řekla, že si splním sen a pořídím si pořádné psisko. Pro Arona jsme si jeli hodně daleko. Jeho máma Gaelin měla 9 nádherných velkých štěňátek. Rozhodování bylo docela snadné - 3 pejsci, 2 volní, jeden klidnější a druhý aktivnější. Samozřejmě jsem chtěla toho klidnějšího. A tak jsme si přivezli Arona. Celou pětihodinovou cestu prospal (v autě jezdí velmi rád) a rychle si u nás zvykl. Dnes už je to "velký" kamarád našich holek, má milou a nekonfliktní povahu a je na rozdíl od Inky neurážlivý a více otevřený. Taky se dobře snáší s ostatními zvířaty. Doufám, že z něj vyroste krásný a zdravý pes.
Arthur je v nové rodině na Slovensku. Chtěli jsme si ho nechat, ale noví majitelé o něj měli velký zájem, a taky je to pejsek trošku ostřejší povahy, která se hodí spíš na hlídání domu než do výstavních kruhů. Určitě se bude mít moc hezky.
9.7.2010
Štěňata jsou už sice v nových rodinách, našla jsem ale poslední fotky, kde je jim 10 týdnů a jsou naposledny vyfocení spolu - fotky jsou ZDE.
Dneska jsem zase fotila naši domácí psí scénu, hlavně Arthurka (má necelé 3 měsíce), protože je ještě malý a zatím velmi fotogenický. Fotky ZDE.
Arthur se začíná hodně podobat Ince, hlavně výrazem a prostě celou hlavou. Je velký žrout (na Betynu ale nemá, to je kapitola sama o sobě). Od Inky se také liší tím, že vůbec nezvedá ocas, zato Inka má ocas na hřbetě permanentně. Jinak je ale moc krásný, je to přece poloviční Inuška, má mazlivou povahu a už teď skvěle hlídá.
7.7.2010
Jelikož celá půlka naší rodiny má teď prázdniny, vydali jsme se do nedaleké zoo ve Zlíně. Výlet byl moc hezký - chytli jsme pěkné počasí a všude kolem byla mnohdy až fascinující zvířata. Psi do této zoo bohužel nesmí, takže naše obrovská, momentálně čtyřčlenná smečka zůstala doma. Foťák jsem měla u sebe a donutili mě i fotit, takže mé výtvory jsou ZDE.
4.7.2010
Dnes si pro přijeli noví páníčci pro Aarona a Angelinu. Přejeme krásný život a hlavně pevné zdraví.
16.6.2010
V den Inčiných třetích narozenin nás opustila Albínka, která má taky moc skvělé majitele. Přejeme jí to, co holkám, které už spokojeně žijí se svými novými rodinami.
13.6.2010
Dneska nás opustily dvě naše holčičky - Anie a Aisha. Mají skvělé páníčky a krásný nový domov. Všichni jim přejeme dlouhý, zdravý život a aby dělaly svým rodinám jenom radost!
30.6.2010
Za dva týdny nás budou opouštět první štěňátka. Užíváme si jich teď opravdu maximálně, ikdyž je to šestičlená demoliční četa. Inka už kojí jen občas, na jejím vzhedu to ale nejde poznat vůbec a ještě nevypadá moc dobře. Štěňata sežerou všechno, stačí jim granule, ale smlsnou si i na vařeném jídle, takže zkoušíme různé druhy masa s přílohou a mléčné výrobky. Betyna si na ně konečně zvykla - společné hry jsou lepší než televize. Jejím největším parťákem se stal Arthur, pořád spolu blbnou. Také byli všichni poprvé očkovaní a znovu odčervení.
15.5.2010
Štěňatům jsou 4 týdny, jsou stále vetší a hlučnější, víc toho sežerou...prostě normálka. Dnes jsme ale byly na krajské výstavě ve Zlíně, ve složení já, babička a její 12-ti letá fena Yorkšírkého teriéra Celie Z Bahňáku alias "Cilka". Inku jsem musela nechat doma, protože její momentální "vemena" jí nedovolují opustit štěňata déle než na 3 hodiny. Jako každý rok se Cilka stala nejlepším veteránem plemene a v závěrečných soutěžích skončila jako Best in show veteran IV.!! Pyrenejský pes, tedy fena se účastnila jen jedna a to Inčina nevlastní sestra Bayonne Moravský květ, která dostala známku VD 1. V závěrečných soutěžích tak pyrenejci svého zástupce neměli.
Fotky z výstavy ZDE.
Celkové hodnocení výstavy ve Zlíně:
Letos byla výstava byla na počet psů chudší, ale lidí, co se jen dívají bylo víc. Oceňuju to, že pořadatelé umístili všechna plemena do hal (asi kvůli velké hrozbě deště, nakonec ale bylo celkem hezky). Zlín se též vyznačuje velkým počem záchodů - také velké plus a dobrým parkovištěm. Moc se mi nelíbila delegace rozhodčích - jorky posuzoval nějaký myslivec i v typickém "úboru" a někteří rozhodčí mi přišli na krajskou výstavu docela přísní. Také pokud jste se chtěli něčím občerstvit, tak po poledni nebylo čím - vše bylo vyprodáno. Jinak ale docela dobré, dávám 3 hvězdičky :-)) ***
8.5.2010
Nějak nám to rychle ubíhá, štěňata mají 3 týdny a stávají se z nich opravdu velká psiska. Nejvíc se jejich "zvětšování" projevuje v noci, protože už jen sladce nespinkají ale taky hodně vrčí a štěkají, když uslyší něco z venku - doma máme tedy sbor osmi štěkajících psů a to jde fakt nejde neslyšet. Zanedlouho se budou stěhovat ven, no jo, všichni se na to už těšíme...
1.5.2010
Druhý týden uběhl jako nic a štěňátka rychle rostou. Největší je celobílý Arthur, bráška Aaron ho ale docela rychle dohání. Holky mají všechny skoro stejně, ale už teď pozorujeme, že Anie s Aishou (i oba kluci) budou mít klidnější povahu, než Angelina s Albou, které se chtějí prosadit za každou cenu (to mají nejspíš po Ince :-)).
23.4.2010
Štěňátka dnes mají týden. Jsou moc krásná a živá, ale zábava s nima zatím není.
Nové fotky štěňat ve věku jednoho týdne ZDE.
16.4.2010
Štěňátka jsou na světě. Je jich šest, všechna jsou moc krásná a naštěstí zatím jen spí nebo jí. Porod začal v noci, první tři štěňátka se rodila po velmi dlouhé době, ale pak jsem se šla s Inkou trochu proběhnout a už to bylo mnohem lepší.
Foto ZDE.
8.4.2010
Inka bude co nevidět rodit. Už se na štěňátka všichni doma moc těšíme, snad vše dobře dopadne. Inka zatím svou "velikost" snáší dobře. Ten, kdo neví že je Inka "v tom" to na ní ani nepozná, protože je i přes své pokročilé stádium březosti stále jako laňka :-))
8.3.2010
23.den po krytí jsme jeli na veterinu, abychom zjistili, zda bylo krytí úspěšné - a bylo, Inka je březí!!! Na ultrazvuku jsme viděli 3 budoucí pyrenejáčky (ale podle pana veterináře jich tam může být klidně i 12 :-)). Už od minulého týdne se Inka chová trochu jinak - pořád spí a nehraje si tolik s Betynou.
Byla přidána stránka Deník štěňátek, kde můžete sledovat, jak to všechno u Inky probíhá.
14.2.2010
Na Valentýna jsme jeli do Polska za ženichem Alpinem. Cesta byla sice dlouhá, ale vyplatila se, neboť naši psi si náramně padli do oka. Byla to opravdu "svatba jako řemen", kryli jsme dvakrát - ráno a večer.
Zprvu jsem se opravdu bála, jak bude Inka reagovat. Ona totiž není vůči jiným psům žádný "svatoušek", ale bylo vidět, že jsme se přesně trefili do jejího vkusu. Samozřejmě jsme měli ideální den zjištěný podle hladiny progesteronu (na který jsme šli celkem třikrát), takže vše proběhlo velmi dobře. Samozřejmě k tomu přispěl hlavně Alpino, který se choval velmi zkušeně, a mohli jsme se také pořádně přesvědčit o jeho suprově vyrovnané povaze. Teď všichni doufáme, že se asi za dva měsíce Ince narodí krásná valentýnská štěňátka.
Také chci poděkovat manželům Bochanovým, za pěknou neděli a hlavně úžasného psa!!
Fotky z krytí ZDE.
2.2.2010
Inka se začala hárat! Takže do Brna na mezinárodku se nejede (teda jede, ale bez Inky). Krýt pojedeme někdy příští týden, ještě se uvidí, co řekne hladina progesteronu.
9.1.2010
Po roce jsme opět vyrazily na národku do Olomouce. Kvůli sněhové kalamitě měl vlak sice zpoždění, a do 50 km vzdáleného města jsme se poněkud "courali", ale nebylo to tak hrozné a přijely jsme včas a nakonec nás neminulo ani velmi dlouhé čekání ve velmi přeplněné hale, jak už to bývá pro Floru zvykem.
I tentokrák bylo přihlášeno hodně pyrenejáků, celkem 26 a přijeli téměř všichni. Posuzovala česká rozhodčí Božena Ovesná. Inka nastoupila do třídy otevřené ještě se dvěma fenami, jedna pak byla ohodnocena jako velmi dobrá, takže jsme bojovaly o CACe (poslední, který nám chybí do šampiona) ještě s jednou fenou. Po několika uběhlých kolech nám byl stejně jako loni zadán res.CAC (a velmi pěkný posudek), podle slov paní Ovesné "aby nám to nebylo líto".
Také jsme se setkali se všemi známými a také s Inuščinou velmi rozsáhlou rodinou.
Odpoledne jsme zašly do restaurace na pozdní oběd (Ince žádná takováto zařízení problém nedělají, je přece slušně vychovaná) a pak jsme jely opět zpožděným vlakem domů.
Posudek: 2,5 letá fena, velmi pěkně utvářená hlava, plnochrupá, pěkné ucho, velmi pěkná ve hřbetě, ocas dobře nasazen i nesen, výborná v pohybu, výborná kvalita srsti.
6.12.2009
Inka už má vybraného psa, se kterým bude mít svoje první štěňátka. Bude to Alpino Pyristamo, velmi úspěšný pes z Polska, americko-španělské linie. Vice v sekci Šteňata.
10.10.2009
Světová výstava v Bratislavě se mi líbila a bylo velké štěstí, že náš kruh byl ve venkovní hale. Vnitřní haly totiž dost připomínaly 1. národku v Olomouci, tedy že tam bylo hodně lidí je velmi slabé slovo. Ale i venku to mělo své mouchy – kruhy byly malé, hlavně dopoledne vydatně pršelo a byla celkem zima. Také jsme absolvovali velmi dlouhou cestu z parkoviště, což na náladě nepřidalo hlavně Ince.
Čekání jsme zvládli dobře, protože tolik pyrenejáků z tolika zemí byla úžasná podívaná a Inka se postupně taky dala „dohromady“ a přešla ji i špatná nálada. Posuzoval francouzský rozhodčí Jean-Paul Kerihuel. V otevřeně třídě bylo 7 fen, já jsem hlavně chtěla, aby Inka získala výbornou, což se nám nakonec podařilo. Dokonce i hezky stála a běhala, a tak mi udělala velkou radost. Setkali jsme se také se všemi známými a příbuznými od Inky.
Světovými vítězi se stali španělský pes žijící ve Finsku FAGO DE ALBA DE LOS DANZANTES a finská fena CHENESPACE MILLA MIGNONNE, která se stala i vítězem plemene BOB. Mě osobně nejvíce zaujal Světový vítěz mladých, chorvatský pes ze švédské CHS WONDERWHITE´S INCOGNITO.
Toto byla naše poslední výstava v tomto roce, pojedeme až v lednu do Olomouce, takže teď bude mít Inka výstavní prázdniny.
8.8.2009
V tento den byla Inka uchovněna. Jeli jsme autem brzy ráno do Pardubic, kynologický areál jsme našli celkem rychle. Čekání bylo dlouhé, ale byla tam paní Filipová s Aronkem, který byl také uchovněn, a tak to všechno uběhlo docela rychle.
30.6.2009
Výstava v Brně se nakonec velmi povedla. Nečekali jsme moc dlouho a k tomu se v areálu výstaviště konalo mnoho jiných výstav (např. koček, morčat, potkanů…) a ještě také veletrh Propet. Program byl tedy opravdu pestrý.
Inka byla ve třídě otevřené sama a moc hezky běhala i stála, takže celkem s přehledem získala CACe. Pak nastoupila s fenou ze šampionů o CACIB a po delším rozmýšlení paní Staviarská (posuzovala velmi pečlivě a prohmatávala všechny psy) zadala titul Ince. Ještě se šlo o BOBa, kde nastoupila hezká fena z mladých a pes ze šampionů. A zase jsme běhali a pak zase postoj a Inka se nakonec stala vítězkou plemene!! Musím říct, že mě to hodně překvapilo, ale tak trochu se potvrdila moje teorie, že Inka je typ spíše pro ženy (páni rozhodčí mají radši spíše těžší a větší typy, ikdyž nechci všechny házet do jednoho pytle), a jak řekla paní Staviarská, je to taková elegantní, éterická fena. Celá rodinka si teď doma obdivně prohlíží Inuščin pohár a kupuje jí samé dobroty…
Posudek: Ušlechtilý, samičí výraz, kompaktní, harmonická, elegantní fena, výborný pigment, výborně uložené ucho, výborná linie krku a hřbetu, dostatečný hrudník, výborné úhlení obou párů končetin, výborně uložený ocas, vynikající pohyb.
26.6.2009
V neděli bychom se chtěli zúčastnit mezinárodní výstavy v Brně, kde bude posuzovat paní Viera Staviarská. Ještě se ale uvidí, protože Inka je momentálně úplně bez chlupů...
25.4.2009
Přidala jsem stránku s našimi ostatními mazlíčky, aby bylo jasné, že doma nemáme pouze dvě psiska.
16.4.2009
Po několikaměsíčním čekání nám konečně přišla již uznaná chovatelská stanice Z Filova panství, jejíž název je odvozen od jména původního majitele městského statku (pan F. Fila), místa, kde dnes stojí náš dům.
5.4.2009
Nevím, jak to organizátoři národní výstavy v Ostravě dělají, ale vždy jim vyjde krásné počasí. Naštěstí tak tomu bylo i tentokrát (náš kruh byl totiž venku). Tuto výstavu si ale užívali spíš páníčci, psům bylo nejspíš hodně teplo.
Čekání jsme přežili, pak jsme šly konečně do kruhu. Inka bohužel podobně jako v Praze stávkovala a pan Jančík nás tedy nechal běžet dvakrát větší úsek. Ale možná i to, že jsme byly v kruhu samy nám nahrálo na výbornou a CACe. Odjížděli jsme spokojené a potěšené pěknou výstavou.
1.3.2009
Inuščin výsledek DKK a DLK je 0/0. Jsem hrozně ráda, že oba rentgeny vyšly nulové. V srpnu se chystáme na bonitaci do Pardubic.
7.-8.2.2009
První den výstavy se opravdu velmi povedl. Byl zatím jeden z nejteplejších dnů tohoto roku a výstava se organizačně taky celkem povedla, ani čekání nebylo nijak dlouhé. Inka dostala V2 a jelo se domů.
Další den ale už od rána lilo jako z konve, a pro nás, co nejeli autem, ale vlakem to opravdu nebyl žádný med. Naštěstí nás zachránila stará bunda, takže Inka byla vcelku suchá. Ani dnes se nečekalo moc dlouho. Inka dostala úplně stejnou známku jako předešlý den, a pak se za deště zase jelo domů.
Musím uznat, že dvoudenní výstava není nic jednoduchého a únava se začíná druhý den dostavovat velmi brzy. Jsem tedy ráda, že Inka oba dny zvládla na výbornou, protože posuzování na mezinárodce je o dost přísnější než na nižších výstavách.
10.1.2009
První výstavou tohoto roku byla národka v Olomouci.Tuto výstavu mám moc ráda, protože se vždy sejde celá velká rodina. Také Inka zde byla loni na své první výstavě, když měla 6 měsíců. Letos tu zahajovala svou dospěláckou výstavní kariéru. Přihlášená byla sice do mezitřídy, chyba se ale vloudila a najednou byla ve třídě otevřené. Přeřazovat jsem ji ale už nechtěla, protože šance byly v obou třídách velmi vyrovnané.
No, další chybou bylo velmi dlouhé čekání, to se nás poslední dobou celkem drží. Naštěstí jsme ale letos byli v hlavním pavilonu, kde bylo o něco málo víc místa než minule.
Posuzoval pan Řehánek (máme na něj opravdu štěstí, v Brně bude taky!!), který vždy posuzuje velmi spravedlivě, bohužel ale Inka není jeho „typ“ a je pravda, že se ještě nemůže rovnat vyspělé feně po štěňatech. Její předvedení bylo ale hezké a plynulé, takže si právem zasloužila rezervní CAC a to je myslím na takto mladou fenu v otevřené třídě dobrý výkon.
Posudek: 18 - ti měsíční fena správného rámce, ušlechtilá hlava, nůžkový skus, tmavé oko, prostorný hrudník, rovná hřbetní linie, ocas správně nasazen a nesen, úhlení končetin v pořádku, rovněž paspárky, při pohybu mírně volnější lokty hrudních končetin.
16.11.2008
Tentokrát jsme na výstavu zavítali do našeho hlavního města. Z domu jsme vyjížděli už v pět ráno abychom tuto mezinárodku vůbec stihli načas. Inka byla perfektně připravená- okoupaná, vyčesaná, měla ostříhané drápky, opravdu radost pohledět.
Areál výstaviště jsme našli hned a stejně to bylo i s kruhem. Začalo asi tříhodinové čekání. Naštěstí byli před námi jenom bernardýni, což je jedno z mých nejoblíbenějších plemen.
Nejdřív byli posuzováni psi, jeden dokonce dostal nedostatečnou za depigmentaci nosní houby, což je vylučující vada. Pak jsme se dočkali i my. Tentokrát vystavovala moje mamka, chtěla jsem se podívat jak Inka vypadá. Do její třídy nastoupily ještě dvě další feny. Nejdřív udělaly postoj, ten jde Ince moc pěkně a pak je pan rozhodčí začal postupně posuzovat. Horší to bylo s během. Mamka musela uběhnou asi tři kola, než Inka vůbec zvedla ocas (nehledě na to, že to nebyl běh, ale spíš táhnutí něčeho bílého za sebou). Po posouzení šly zase všechny tři do postoje a Inka byla s mamkou poslána dopředu. Pak rozhodčí zamumlal něco jako “erste, zweite, dritte“ a bylo vyhráno. Několik lidí v publiku se sice divilo (Inka byla opravdu drobnější a vůbec neběhala), ale zase vynikla svou krásnou stavbou těla a výbornou srstí. Inuška získala i CAJCe a tím splnila podmínky pro udělení titulu Český junior šampion.
Posudek: Harmonická, mladá fena, korektní skus, výborná linie krku, výborná linie hřbetu, výborná fonta, výborně zaúhlená, pěkná srst a zbarvení…
19.10.2008
S Inkou jsme tentokrát vyrazili na národní výstavu do Brna. Konala se na výstavišti a půlka psů byla venku a druhá půlka v budově. My jsme byly venku, takže jsme při čekání docela promrzly. Zúčastnilo se dohromady asi 13 pyrenejáků, Inka byla v mladých sama a nakonec byla ocěněna V1, CAJC a zase se o krůček přiblížila k juniorchampionovi. Doufám, že jí to pěkné předvedení vydrží i do Prahy.
23.8.2008
Zúčastnili jsme se krajské výstavy v Brně, která jako z mála krajských má nějakou úroveň (teda pokud neprší, protože se koná na místním cvičáku). Na tuto výstavu jsem jela sice už po páté, ale tentokrát to bylo poprvé s vlastním psem. Inka byla úplně vypelichaná, ale měla dobrou náladu, kterou nepokazilo ani několikahodinové čekání na posouzení. Počasí se drželo celý den, ale když už jsme byly na řadě, začalo pršet. Vyčkávání se ale vyplatilo a Inka jako jediný pyreneják dostala V1, vítěz tř. mladých. Snad pojedeme i příští rok.